Těhotenství přináší do ženského organismu řadu výrazných změn. Mění se hladiny hormonů, metabolismus, fungování imunitního systému i nároky na příjem živin. Méně viditelnou, ale neméně zajímavou proměnou prochází také mikrobiom – společenství mikroorganismů, které osidlují především střeva, pochvu, ústní dutinu a kůži. Současný výzkum ukazuje, že mikrobiom není během těhotenství neměnný. Naopak se může postupně přizpůsobovat novým podmínkám v těle a některé z těchto změn mohou souviset se zdravím matky i dítěte.
Mikrobiom se během těhotenství přizpůsobuje
Největší pozornost vědců se soustředí na střevní a vaginální mikrobiom. Jejich složení ovlivňuje celá řada faktorů, například strava, užívání antibiotik a dalších léků, prostředí, životní styl, zdravotní stav nebo hormonální změny. Právě hormony, jejichž hladiny se v těhotenství výrazně mění, mohou vytvářet odlišné podmínky pro růst jednotlivých druhů mikroorganismů. Změny mikrobiomu navíc nemusí být stejné u každé ženy. Výsledky studií se v některých detailech liší a není možné říci, že existuje jeden univerzální „těhotenský mikrobiom“. Přesto se ukazuje, že těhotenství může ovlivňovat zastoupení určitých bakterií a jejich metabolickou aktivitu.
Střevní mikrobiom a měnící se metabolismus
Střevní mikrobiom se podílí na trávení potravy, tvorbě některých metabolitů a komunikaci s imunitním systémem. V průběhu těhotenství zároveň dochází k přirozeným metabolickým změnám, jejichž cílem je mimo jiné zajistit dostatek energie a živin pro vyvíjející se plod. Některé výzkumy zaznamenaly výraznější změny ve složení střevního mikrobiomu zejména v pozdějších fázích těhotenství.
Interpretace těchto výsledků však není jednoduchá. Mikrobiom se mezi jednotlivými lidmi výrazně liší a změny pozorované během těhotenství mohou být ovlivněny také jídelníčkem, nárůstem tělesné hmotnosti, užíváním léků nebo dalšími faktory. Vědci se proto stále snaží zjistit, nakolik jsou změny střevního mikrobiomu přímo součástí fyziologické adaptace na těhotenství a nakolik pouze doprovázejí další procesy probíhající v organismu.
Vaginalní mikrobiom chrání citlivé prostředí
Významné změny probíhají také ve vaginálním prostředí. U mnoha zdravých žen v reprodukčním věku zde převládají bakterie rodu Lactobacillus. Ty pomáhají udržovat kyselé prostředí a tím omezují množení některých potenciálně škodlivých mikroorganismů. Během těhotenství může být dominance laktobacilů ještě výraznější a vaginální mikrobiom bývá u části žen stabilnější. Ani zde však neexistuje jediné složení, které by bylo možné označit za ideální pro všechny ženy. Narušení vaginálního mikrobiomu se zkoumá například v souvislosti s bakteriální vaginózou, zánětlivými procesy a rizikem předčasného porodu. Samotný nález určité bakterie ale zpravidla nestačí k předpovědi komplikací. Důležitý je širší kontext, příznaky a zdravotní stav těhotné ženy.
Mikrobiom komunikuje s imunitním systémem
Těhotenství představuje pro imunitní systém mimořádnou situaci. Organismus musí chránit matku před infekcemi a současně tolerovat vyvíjející se plod. Nejde tedy o jednoduché „oslabení imunity“, ale o její komplexní regulaci. Mikroorganismy žijící ve střevě a na sliznicích jsou s imunitním systémem v neustálém kontaktu. Produkty jejich metabolismu mohou ovlivňovat aktivitu imunitních buněk i zánětlivé procesy. Právě propojení mikrobiomu, metabolismu a imunity patří k nejzajímavějším oblastem současného výzkumu těhotenství. Zároveň je potřeba rozlišovat mezi souvislostí a příčinou. Pokud například studie zjistí odlišné složení mikrobiomu u žen s určitou těhotenskou komplikací, ještě to automaticky neznamená, že změna mikrobiomu tuto komplikaci způsobila.
První mikrobiom dítěte
Velká pozornost se věnuje také tomu, jak se vytváří mikrobiom novorozence. K jeho výraznému osidlování mikroorganismy dochází během porodu a především v prvních dnech, týdnech a měsících života. Významnou roli mohou mít způsob porodu, kontakt s matkou, prostředí, antibiotická léčba i způsob výživy dítěte. Děti narozené vaginálně a císařským řezem mohou mít zpočátku odlišné složení střevního mikrobiomu. Rozdíly se však postupem času mohou zmenšovat a způsob porodu rozhodně není jediným faktorem určujícím budoucí zdraví dítěte.
Po narození se významným faktorem stává mateřské mléko. Neobsahuje pouze živiny, ale také mikroorganismy a oligosacharidy mateřského mléka, které dítě samo nedokáže plně strávit. Tyto látky slouží jako zdroj potravy pro vybrané střevní bakterie, zejména některé bifidobakterie, a pomáhají tak formovat raný střevní ekosystém.
Může žena svůj mikrobiom v těhotenství ovlivnit?
Mikrobiom je velmi komplexní a představa, že jej lze jednoduše „opravit“ jednou potravinou nebo doplňkem stravy, je zavádějící. Nejrozumnější cestou zůstává pestrá a nutričně vyvážená strava odpovídající potřebám těhotné ženy. Důležitý může být dostatečný příjem vlákniny z ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných potravin, protože střevní bakterie z některých druhů vlákniny vytvářejí biologicky aktivní látky.
Často se diskutuje také o fermentovaných potravinách, prebiotikách a probiotikách. Jejich účinek ale závisí na konkrétním produktu, mikroorganismu a zdravotním stavu člověka. Probiotika proto nelze považovat za univerzální prostředek, který by měla automaticky užívat každá těhotná žena. U doplňků stravy je vhodné jejich užívání konzultovat s lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem. Významné je rovněž rozumné používání antibiotik. Pokud jsou během těhotenství medicínsky potřebná, jejich přínos může výrazně převyšovat možné dočasné změny mikrobiomu. Není proto vhodné antibiotickou léčbu odmítat pouze ze strachu z narušení střevních bakterií.
Mikrobiom jako další dílek těhotenské skládačky
Výzkum mikrobiomu rychle postupuje, ale mnoho otázek zatím zůstává otevřených. Víme, že těhotenství vytváří nové hormonální, metabolické a imunologické podmínky, na které mohou reagovat také mikroorganismy žijící v těle. Zároveň postupně poznáváme, jak mohou mikrobiální společenství souviset s průběhem těhotenství a počátkem života dítěte. Mikrobiom proto není izolovaným systémem, který by sám rozhodoval o zdraví matky nebo dítěte. Je spíše jednou součástí složitého propojení výživy, imunity, hormonů, genetiky, životního prostředí a dalších faktorů. Právě toto propojení z něj dělá jednu z nejzajímavějších oblastí současné medicíny.
